Jak na jizvy po akné

Přestože akné podle všeho nepatří mezi onemocnění, která mají závažné dopady na zdraví člověka, určitě se nevyplatí jej podceňovat. Nemáme zde na mysli ani tak statistiky dokládající vliv rozšíření akné na sebevražednost teenagerů, ale spíš jednoduchou skutečnost, že v mnoha případech na postiženém místě mohou po akné zůstat více či méně drobné jizvičky. A nemusí vždy zmizet.

Zopakujme si v rychlosti, jak vlastně k akné dochází. Příčin vzniku tohoto onemocnění existuje hned několik, a ani v nejmenším se bezprostředně nedotýkají jen dospívající mládeže. U dospělých tak zpravidla na vině bývá například dlouhodobé vystavení stresovým situacím, poruchy vlasových cibulek způsobující jejich rohovatění, případně tolik diskutované hormonální změny dotýkající se především žen, například v průběhu těhotenství.

Všechny tyto příčiny společně s nadměrnou tvorbou mazu a spolupůsobením bakterií přítomných na povrchu pokožky vedou k tomu, že se na naší pleti začnou tvořit tzv. komedony. Tímto slovem označujeme právě ony obávané bílé či černé hlavičky, které je velice snadné zanítit.

Právě v nich potom spočívá jádro celého problému. Pokud na daném místě skutečně dojde k zánětu, který se postupně dostane do větší hloubky, po jeho ustoupení a následném zhojení zjistíme, že se postižená oblast zhojila právě jizvou. Akné tak může v této podobě zanechat na naší pokožce stopy, které mohou být sice jen miniaturní a kromě naprosto minimální vzdálenosti prakticky okem vůbec nerozlišitelné, ale tento stav nemusí být pravidlem.

Stejně tak je totiž dost dobře možné, že jizvy budou většího charakteru, a budou proto velice dobře zřetelné. Celou věc navíc může značně nepříjemně komplikovat fakt, že jizvičky se ve většině případů neobjevují jako úplně izolované, ale naopak jich velice často můžeme najít vedle sebe hned několik, případně jich třeba na čele nebo zádech můžeme napočítat klidně rovnou i několik desítek. Navíc nemusejí svou formou kopírovat drobnou ranku, ale mohou nabývat nejrůznějších tvarů, kdy navíc nemusí být pouze vpadlé, ale stejně tak mohou tvořit i jakési drobné výstupky.

Všechny tyto varianty ale bohužel spojuje nepříjemná skutečnost, že tyto jizvičky většinou nelze úplně odstranit. Mohou se nicméně stát o poznání méně nápadnými. Obecně pak spolu s tím můžeme říci, že v situacích, kdy jizvičky nabudou vyvýšenou podobu, je možné dosáhnout jejich optického snížení například aplikací tzv. steroidních injekcí. Zároveň nutno uznat, že v případě vpadlých jizev je rejstřík dostupných technik a metod o poznání širší.

V prvé řadě bychom zde měli zmínit léčbu laserem. Zatímco léčba samotného akné laserovým paprskem patří mezi poměrně známé a hojně využívané metody, v případě léčby jizev je tato možnost o poznání méně známá. A to i přesto, že se s její nabídkou můžeme setkat již relativně delší dobu. V minulosti jsme se tak mohli setkat především s tzv. ablačními lasery. Od nich se však postupně začalo upouštět, a to zejména z toho důvodu, že způsobovaly poškození vlastní tkáně pokožky, díky čemuž se prodlužovala potřebná doba hojení. Dnes je proto lépe sáhnout po přístrojích užívajících tzv. neablačního laseru. Jejich prostřednictvím nastartujeme tvorbu kolagenu, který následně dokáže skvrnu po akné vyhladit.

Jinou možností je cesta použití některého z chemických peelingů, často dostupných na bázi ovocných kyselin, jež poškozenou plet' opět vyhladí a navíc dokáží zlepšit její strukturu. Dodejme zde, že ačkoliv peeling jako takový může evokovat představu nevinného nanesení v koupelně, vždy bychom však v případě těchto chemických peelingů měli jejich aplikaci svěřit do rukou lékaře.

Mimo čistě chirurgických postupů, pak lze využít tzv. dermabázi. Jejím prostřednictvím lze efektivně pracovat s nerovnými povrchy pokožky, kdy jejich svrchní vrstvy nesundáváme chemickou cestou jako například u zmíněných injekcí, ale namísto toho je využito drobné frézky či brusky.

sponzorované odkazy