Druhy a typy akné

Jak asi většina z nás dobře ví, akné na sebe může brát nejrůznější podoby. Existující formy akné se přitom neliší jen z hlediska vzhledu jednotlivých pupínků, ale především v tom, jakým způsobem tyto jeho jednotlivé formy vznikají. Což samozřejmě potom má i určitý vliv na to, které způsoby léčby jsou v tom kterém případě nejvhodnější. Mít tak alespoň základní orientaci v těch několika hlavních druzích akné je proto velice důležité pro každého, kdo se s akné někdy na vlastní kůži setkal. I když totiž třeba už ty nejhorší chvíle máte dávno za sebou, úplně vyhráno nebudete mít nikdy. Akné totiž může znovu udeřit kdykoliv.

Bezpečně nejznámějším druhem akné jsou takzvané komedony, které spolehlivě rozeznáváme podle charakteristických bílých hlaviček. Komedonální akné jako takové řadíme mezi tzv. typ I., kam spadají méně závažné formy tohoto onemocnění. V případě bílých hlaviček tak máme obvykle co do činění s akné nezánětlivým, které vzniká podobným způsobem jako rovněž dobře známé černé tečky.

Komedony objevující se na nejrůznějších částech těla spojuje to, že jejich hlavičky nejsou výsledkem úplného uzavření průchodu mazové žlázky následkem silného výskytu bakterií, ale naopak je tento průchod pouze zúžen. Výsledkem je potom prostá skutečnost, že se maz spolu s bakteriemi a odumřelými buňkami kůže nemůže přirozeně uvolňovat, ale naopak zůstává uvězněn v prostoru mezi hlavní částí žlázy a jejím vývodem.

Černé tečky vznikají velice podobným způsobem. I zde jde o akné spadající pod typ I., které se zpravidla obejde bez výskytu zánětu. Co je však v tomto případě odlišné je zejména fakt, že tentokrát mazová žlázky v určitém místě své délky zůstává v podstatě částečně uzavřena.

Póry jsou zneprůchodněny těly odumřelých buněk kůže, což samozřejmě vylučuje možnost, aby nadále pokračovalo dosavadní fungování žlázky. Protože maz nemůže postupovat po celé ploše žlázky, dochází postupně k vysoušení v její horní části. Následkem dlouhodobému vystavení vzduchu tato vysušená místa oxidují, během čehož získávají právě svou černou barvu.

Druhou výraznější skupinou akné jsou potom tzv. papuly a pustuly, které řadíme mezi akné II. typu. Papuly a pustuly vznikají coby jakýsi další vývojový stupeň výše popsaných základních druhů akné.

Jednoduše tak předchůdcem každého z nich bývají komedonální formy akné, které však pod povrchem pokožky následkem vysoké koncentrace bakterií začínají natékat. Protože je komedonální akné v tomto případě uzavřena pod povrchem kůže, spolu s jeho postupným zvětšováním objemu výrazně ubývá jeho prostor.

Nakonec se tak toto akné protrhává, a směs bakterií, mazu a zbytků odumřelých kožních buněk proniká do tkáně obklopující mazovou žlázku. Vzhledem k jeho nežádoucímu složení naše tělo rychle nastartovává obrannou reakci proti tomuto výskytu bakterií. Výsledkem této činnosti způsobené aktivitou především bílých krvinek pak dochází k tvorbě hnisu. Čím více jej vzniká, tím větší pupen se potom objevuje na povrchu pokožky.

Posledním důležitým druhem akné jsou tzv. noduly a cysty. Tyto řadíme mezi vůbec nejzávažnější formy akné, což nakonec odráží i jejich kategorizace, kdy noduly spadají mezi akné III. typu, a cysty již mezi typ IV. Zde již tak hrozí vysoké riziko, že po odeznění akné zůstanou na povrchu postiženého místa více či méně hluboké jizvičky.

Z hlediska způsobů vzniku nodul a cyst je můžeme popsat jako předchozí druh akné s tím rozdílem, že v tomto případě dochází k ještě o poznání výraznějšímu průniku bakterií do prostředí okolní tkáně. Následkem toho jsou škody na této tkáně větší, a dochází k výraznému zanícení postiženého místa.

sponzorované odkazy